Designérka Dagmar Jelínková tvoří luxusní šátky pro svobodomyslné ženy
- Dagmar Jelínková se s hedvábím setkala poprvé v brněnských textilních továrnách.
- Během umělecké kariéry tvořila koberce pro Senát, dekorace pro Českou národní banku nebo malovala obrazy, nyní se vrací k oblíbenému luxusnímu materiálu.
- Pod značkou Dagmaar tvoří hedvábné šátky inspirované kolibříky nebo květinami. „Móda pomine, ale styl je věčný,“ říká.
Textilní designérka Dagmar Jelínková se před lety zamilovala do Francie a spolu s ní i do hedvábí, které má v téhle světové módní velmoci velkou tradici. „Práce s hedvábím je alchymie, výsledek ale stojí za to,“ říká rodačka z Brna a v ruce přitom hladí šátky z vláken motýla bource morušového. Právě takové tvoří pod značkou Dagmaar.
„Nebudu radši říkat, že jsem už jako malá byla tvůrčí a neustále si kreslila a vyšívala,“ odmítá rázně známé klišé. Tvůrčí práce ji nicméně bavila, a tak nastoupila na výtvarný obor na textilní průmyslovce v Brně. Tomu se právě díky velkým textilním továrnám, které se ve městě otevíraly už v 19. století, přezdívalo „moravský Manchester“.
„Do ateliéru textilního designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze brali jen tři lidi z celého tehdejšího Československa,“ pokračuje designérka, která se na zmíněnou školu nakonec dostala. Právě tady se poprvé setkala s hedvábím – „zázračným“ materiálem, který podobně jako lidská kůže obsahuje aminokyseliny a má při kontaktu s ní až léčivé účinky, působí chladivě a protizánětlivě, a používá se proto i v různých formách při ošetření podrážděné kůže.
„V té době jsme chodili na praxi do textilních továren, kterých byla po celé republice spousta. Od první chvíle, kdy jsem se setkala s hedvábím, jsem jím byla očarovaná. Má jiskru a brilanci barev, kterou jsem u žádného jiného materiálu nepoznala,“ říká. A tak se pustila do výroby hedvábných doplňků, které v dobách socialismu prodávala v dočasných ilegálních buticích. „Vyprodaly se vždy okamžitě. Pochopila jsem, že moje hedvábné doplňky mají budoucnost.“
Dagmar Jelínková se po škole věnovala různým kreativním zakázkám – vytvořila například koberce pro Senát České republiky, objekty pro Českou národní banku nebo tapiserie pro společnost Skanska. Kromě oblíbeného hedvábí pracovala s porcelánem, malovala a tvořila grafický design.
V roce 2015 založila značku Dagmaar, pod kterou luxusní hedvábné šátky navrhuje a vyrábí. Podle slov Dagmar Jelínkové se v nich pojí noblesa a francouzský esprit. „Šátek je klasický módní doplněk, který je z výtvarného hlediska velmi zajímavé pojmout. Zároveň v něm vidím nadčasovou klasiku, kterou mohou ženy nosit uvázanou na krku, na kabelce nebo ležérně ve vlasech či kolem pasu,“ vysvětluje.
První kolekce, kterou značka Dagmaar uvedla, je inspirovaná kolibříky – nejmenšími ptáčky na světě, kteří jsou pro Dagmar Jelínkovou ztělesněním optimismu a lehkosti. „Říká se jim létající drahokamy a staří Aztékové je považovali za zdroj energie,“ vysvětluje. Této kolekci předcházely tři kolekce šátků s motivy květin a lásky, které vznikly v rámci designérčiny druhé značky s logem JeD (zkratka z prvních písmen jména autorky).
„Mám ambici tvořit originální hedvábné kousky, které pohladí po duši a odliší svou nositelku od ostatních. Moc bych si přála, aby si kolekce od Dagmaar kupovaly zajímavé, svobodomyslné a neodolatelné ženy.“
Šátky prodává také ve vlastním e-shop, který je podle ní moderní formou prodeje – jednoduchou a přímočarou, včetně možnosti rychlého zaplacení kartou. „Produkt, jako je šátek, se dobře posílá poštou a je ideálním noblesním dárkem, po kterém často sahají i muži“ pochvaluje si také.
Na rozdíl od francouzských šátků luxusních značek lze ty od Dagmar Jelínkové vyprat v ruce, protože na sobě nemají fixační vrstvu, jež by se vodou smývala, a není potřeba ani speciální chemické čištění.
Stejně jako ony jsou však obšity ručně, zpracování tzv. „ruličkou“ je oním luxusním detailem, díky kterému se z šátku stává nadčasový šperk.
Čistě bílé hedvábí nejvyšší kvality twill (speciální křížová vazba tkaní) nakupuje Dagmar ve Francii, kde absolvovala dvě vysokoškolské stáže. Spolupracuje s poslední českou manufakturou, která ještě umí tisknout vzory na hedvábí náročnou technologií malosériového ručního sítotisku.
Ruční sítotiskařská metoda se od té digitální liší v postupu i výsledné podobě látky. „Pokud tisknete digitálně, vzor utkví pouze na vrchní straně látky a rub zůstane neprotisknutý. Sítotisk se však vpije do vláken a protiskne návrhy i na rub. Tím získá látka další rozměr,“ vysvětluje návrhářka.
Proces je to náročný jak technicky, tak i finančně. Hedvábí je považováno za jeden z nejluxusnějších materiálů vůbec, žádný z českých designérů se mu ale nevěnuje – jedna kolekce vzniká až dva roky. Proto Dagmar Jelínková volí nadčasové vzory, které nepodléhají módním trendům. „Móda pomine, ale styl je věčný,“ dodává.
Původní článek je dostupný v archivu Hospodářských novin.